Způsoby větrání v bytových domech

Infiltrací

Jedná se o přirozený způsob větrání, který je založen na netěsnostech výplní otvorů (okenní a dveřní křídla), případně jejich osazením (parapety). V současné době je minimum bytových domů, které ještě nebyly vůbec revitalizovány, proto tento způsob větrání můžeme pro další potřeby ignorovat.

Nárazové větrání otevřením oken

Nejjednodušším (a nejčastějším) řešením je pravidelné větrání otevřením oken. Nejúčinnější je otevřít okna na protilehlých stěnách budovy a udělat průvan. Základní nevýhodou tohoto postupu je ovšem to, že se při takovémto větrání krátkodobě nepříjemně sníží teplota. To má za následek zvýšené náklady na energii potřebnou k ohřevu přiváděného vzduchu do místnosti na potřebnou teplotu.

Mikroventilace

Někteří výrobci oken nabízí takzvanou mikroventilaci, tj. možnost vytvoření určité štěrbiny, kterou může pronikat venkovní vzduch. Výhodou je, že na větrání nemusíme myslet a nedochází tak k velkému poklesu teploty jako u větrání plně otevřeným oknem. Od mikroventilace ale rozhodně nelze čekat, že zajistí přiměřené větrání za všech okolností. V zimě, pokud je rozdíl teplot velký nebo pokud fouká vítr, může být větrání příliš vysoké. Naopak v teplých obdobích za bezvětří nedochází k větrání prakticky vůbec.

U nárazového větrání okny, stejně jako u mikroventilace platí, že není možné odhadnout a zajistit potřebné množství přiváděného čerstvého vzduchu. To vede buď k plýtvání energie nebo ke zhoršení kvality vzduchu v interiéru. Tyto způsoby větrání nám rovněž nezajistí ochranu vůči venkovnímu hluku.

Nucené větrání pomocí ventilátoru

Současné moderní typy ventilátorů zajistí konstantní a nastavitelný průtok vzduchu.  Určitou nevýhodou je, že průtok vzduchu probíhá většinou pouze jednosměrně, při jejich instalaci je tedy potřeba myslet i na otvory sloužící pro přívod, resp. odvod vzduchu. Problémem jsou také ventilační systémy, které slouží v bytových domech 30 i více let beze změny. Ventilátory jsou často částečně či zcela nefunkční. Absence pachové klapky způsobuje přenos pachů odvětrávacím potrubím do okolních bytů. Někteří uživatelé bytů se tomu brání ucpáním ventilátoru, čímž výrazně zhoršují kvalitu vzduchu ve svém bytu. Zde je na místě provést celkovou revizi ventilačního systému v bytovém domě pomocí kamerového systému a následný návrh řešení. Tím může být regenerace stávající ventilace (čištění odvětrávacího potrubí, výměna ventilátorů, instalace antipachových klapek), nebo návrh kompletně nového systému větrání v domě. Náklady na efektivní větrání se tak mohou pohybovat od několika tisíc až po několik stovek tisíc Kč.

Nucené větrání s rekuperací tepla

Nejlepší možností, jak tepelnou ztrátu větráním výrazně snížit, je rekuperace (zpětné získávání tepla z odváděného, znehodnoceného vzduchu). Rekuperace je ovšem možná jen v systémech s nucenou ventilací. Při rekuperaci tepla dojde k předání tepla z použitého vzduchu odcházejícího z budovy do čerstvého vzduchu nasávaného zvenku. Tato výměna tepla probíhá ve výměníku tepla, který je hlavní součástí rekuperační jednotky. Ovládání jednotky je buď manuální nebo automatické v kombinaci s čidlem CO2 (spíná na základě překročení limitu CO2 v místnosti) nebo vlhkosti. Díky rekuperaci nedochází v místnosti k prudkému výkyvu teplot, sníží se hluk z ulice (nemusíte otevírat okna), je čistý (filtr zachytí částice o velikosti 1-3 mikrony), optimalizuje se relativní vlhkost vzduchu a tím i riziko vzniku plísní. Dalším výrazným přínosem je úspora energie potřebné k ohřevu čerstvého vzduchu oproti větrání okny. 

Autor: Pro náš dům o. s.